Hraboš se nevyhnul ani Blatnici
Výnosové průměry v loňském roce podstatně snížila populace přemnožených hrabošů. „Například výnosy pšenice se pohybovaly od 1,5 do 7,5 tuny s tím, že průměrný výnos byl na středisku v Blatnici přibližně o 2,5 t/ha nižší než na středisku v Březolupech, kde činil 7,5 t/ha, ale nebyl takový problém s hraboši. Postižená pole vypadala, jako by přes ně projela řezačka. Hraboši si pochutnávali i na vojtěšce a nevynechali ani vinohrady, kde uštipovali hrozny,“ stěžuje si agronom. Celkové ztráty tak byly v loňském roce vysoké. Navíc u nových výsevů zaznamenávají v Blatnici další ztráty jak v řepce, tak především v pšenici, A řešení úřady nenabízejí. „Legislativa nám umožňuje pouze orat, to je ale v našich podmínkách problematické jak z pohledu kvality některých půd, tak svažitosti pozemků. Žádali jsme výjimku na plošnou aplikaci, věnovali tomu týdny času a stejně přišlo zamítavé stanovisko,“ konstatuje Ing. Kalabus a končí neveselé téma: „V loňském roce jsme měli celkově jedny z nejlepších porostů za poslední roky. Byly silné, hustota ideální, aplikovaná hnojiva a chemické prostředky za miliony korun a v květnu nám začaly mizet před očima. A nemohli jsme nic dělat.“ Je zřejmé, že tento stav je do budoucna neudržitelný.
Půdní podmínky
Zemědělský podnik hospodaří v nadmořské výšce od 210 do 360 m, celá třetina pozemků je svažitých. Půdy v této oblasti mají různou kvalitu. „Většinou jsou to černozemě a hnědozemě, od sprašových černozemí až po těžké jílovité hnědozemě s vysokým podílem kamení. U řeky Moravy jsou těžko zpracovatelné nivní půdy, v okolí Blatnice máme řepařské sprašové černozemě a kolem Blatničky začínají těžké kamenité hnědozemě. Specifi cké půdy jsou i kolem střediska v Březolupech, a tak je někdy zpracování půdy složité,“ konstatuje agronom.
Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 650 mm, z toho v průběhu vegetace naprší přibližně 450 mm. Absolutní číslo ale neříká nic o skutečném přínosu srážek. „Potýkáme se s nedostatkem vláhy v zimním období, v létě často s přívalovými dešti a dalším problémem jsou silné jižní větry, které půdu velmi rychle vysušují,“ vysvětluje Tomáš Kalabus.
Hnojení a zpracování půdy
V Blatnici se snaží maximálně obohatit půdu organickou hmotou. Využívají produkty živočišné výroby, veškerou slámu drtí a nechávají na poli a půdu obohatí i hmota meziplodin, které podnik pěstuje na 250 ha. Půdu zpracovávají v Blatnici kombinovaně. „Pod ozimy zpracováváme půdu bezorebně. Je to dáno místními půdami, nedostatkem vláhy i času. Ořeme ale pod jařiny, pokud to půdy dovolí, tedy pod ječmen a kukuřici. Pod řepku, sóju a hrách půdu podrýváme dlátovým pluhem, a když stíháme, tak podrýváme i pod pšenice. Podrývání upřednostňujeme proto, že nám podrývák nevytahuje kameny na povrch pole,“ popisuje zdejší systém agronom. Aby však mohla nastoupit výše zmíněná technika, musí být pole nejdříve kvalitně podmítnuto. Velmi důležitou roli při zpracování půdy po sklizni a také při přípravě před setím hrají podmítače. Ty jsou v Blatnici talířové. „Léta jsme pro podmítky využívali tři talířové podmítače, jeden těžký s velkými talíři, druhý naopak s malými. Třetí, s klasickou koncepcí, dosloužil, a tak jsme za něj začali hledat náhradu,“ vzpomíná Ing. Kalabus.